Článek pro Vás připravily: Hlodáková A., Soumarová R.

Onkologická klinika 3. LF a FNKV

Onkologická onemocnění a jejich léčba představují pro pacienty nejen fyzickou, ale i psychickou a emocionální výzvu. Vedle konvenčních medicínských přístupů, jako jsou chirurgie, chemoterapie a radioterapie, se stále více pozornosti věnuje podpůrným metodám, které mohou přispět k celkové kvalitě života onkologických pacientů. Mezi tyto metody patří i jóga, která v posledních letech získává stále větší vědeckou podporu jako účinný nástroj v rámci komplexní onkologické péče.

Onkojóga, specifická forma jógové praxe přizpůsobená potřebám onkologických pacientů, se zaměřuje na zlepšení fyzické kondice, redukci stresu, podporu psychické pohody a zmírnění některých vedlejších účinků léčby. Její prvky zahrnují jemné pohybové sekvence, dechová cvičení a meditaci, které pomáhají pacientům zvládat únavu, bolest, úzkost a deprese.

 

Úvod

Integrativní onkologie se zaměřuje na celostní přístup k léčbě onkologických pacientů, kombinující konvenční léčbu (chirurgii, radioterapii, chemoterapii, imunoterapii, hormonální terapii) s metodami tradiční, komplementární a integrativní medicíny (TCIM). Mezi ně patří například jóga, bylinná léčba či úprava životního stylu. Podle systematického přehledu z roku 2012 využívá komplementární medicínu téměř polovina onkologických pacientů , přičemž jógová terapie se stále častěji uplatňuje jako podpůrná léčba během i po ukončení konvenční terapie.

Jóga pochází z Indie a její historie sahá až 5000 let zpět. Název pochází ze sanskrtského slova „yuj“, což znamená spojení – propojení mysli, těla a ducha. Jóga je proto považována za „disciplínu mysli, těla a dechu“ a řadí se mezi metody ovlivňující tělesné i psychické zdraví, podobně jako tai-chi nebo meditace. Hatha jóga, která je dnes na Západě nejrozšířenější, klade důraz na fyzické pozice (ásany) a dechová cvičení, přičemž jejím cílem je nejen zlepšení fyzické kondice, ale i celková duševní rovnováha.

Chronický stres, který je běžný u onkologických pacientů, může negativně ovlivnit průběh onemocnění i účinnost léčby. Dochází při něm k aktivaci osy hypotalamus-hypofýza-nadledviny a zvýšené produkci stresových hormonů, jako je kortizol a katecholaminy, což může podporovat zánět, narušovat imunitní systém a přispívat k progresi nádoru. Jóga snižuje aktivitu sympatického nervového systému a stimuluje parasympatikus, čímž pomáhá regulovat stresovou odpověď organismu. Výzkumy potvrzují, že pravidelná jógová praxe vede ke snížení hladiny kortizolu, což může podpořit imunitní systém a snížit zánětlivé procesy.

Terapeutická hatha jóga kombinuje ásany, dechová cvičení, meditaci a relaxaci a je využívána jako podpůrná terapie u pacientů s nádory. Metaanalýzy ukazují, že jóga přispívá ke zlepšení kvality života (emoční, sociální a funkční pohody), zmírnění psychických potíží (úzkost, deprese, stres, kognitivní obtíže) a ovlivnění fyziologických symptomů (únava, poruchy spánku, zánět, oslabená imunita). Ačkoli je vliv jógy na psychickou pohodu dobře doložen, její fyziologické účinky a dopad na odpověď protinádorové léčby jsou dosud méně prozkoumané.

Tento článek shrnuje dostupné klinické důkazy z randomizovaných studií o efektu jógové terapie během konvenční léčby, se zaměřením na její vliv na kvalitu života. Nabízí také pohled na možné mechanismy, jimiž může jóga ovlivňovat patofyziologii nádoru a výsledky léčby.

Jóga jako nástroj pro zvládání psychické zátěže a deprese u onkologických pacientů

Diagnóza nádorového onemocnění představuje pro pacienty nejen fyzickou, ale i značnou psychickou zátěž. Úzkost, deprese a chronický stres jsou běžnými reakcemi na nejistotu spojenou s léčbou, prognózou a změnou životního stylu. Dlouhodobá psychická nepohoda může negativně ovlivnit celkovou kvalitu života, průběh léčby i imunitní odpověď organismu. Proto je důležité zaměřit se nejen na fyzické aspekty terapie, ale i na strategie podporující duševní pohodu

Několik studií prokázalo, že jóga pomáhá snižovat míru subjektivně vnímané deprese, úzkosti a psychické zátěže u pacientů podstupujících onkologickou léčbu i u dlouhodobých přeživších nádorového onemocnění. Přehledové studie potvrzují, že jóga má středně silný účinek na regulaci náladových stavů, jako jsou úzkost, deprese a psychická nepohoda.

Účinky jógy na snížení úzkosti jsou primárně spojovány s dechovými technikami pranajámy a relaxačními metodami. Antidepresivní efekt bývá přičítán specifickým dechovým cvičením, jako jsou Bhastrika, Kapalabháti a Udždžají pranajáma. Kromě toho se ukazuje, že samotné ásany (jógové pozice) mohou přispět ke zmírnění psychické zátěže a mohou mít anxiolytický (protiúzkostný) a antidepresivní účinek.

Většina studií se zaměřovala na jógové programy trvající 4 až 12 týdnů, přičemž pacienti se účastnili minimálně dvou lekcí týdně pod vedením instruktora a na zbývající dny měli doporučenou domácí praxi. Podle systematické reviewe z roku 2017 má jóga středně silné důkazy pro snížení deprese, úzkosti a únavy ve srovnání s psychosociálními a vzdělávacími intervencemi 

Kromě jógy mají na kvalitu života onkologických pacientů pozitivní vliv i další meditační pohybové terapie, jako jsou Tai Chi a Qi Gong.

 

Vliv onkojógy na symptomy nádorového onemocnění a vedlejší účinky protinádorové terapie

Jóga se osvědčila jako účinný nástroj pro zvládání řady symptomů spojených s nádorovým onemocněním a jeho léčbou, včetně únavy, poruch spánku, nechutenství, nevolnosti a zvracení indukovaných chemoterapií (CINV) či bolesti. Studie ukazují, že účinky jógové terapie na tyto obtíže mohou být mírné až výrazné.
Pro zmírnění těchto symptomů se doporučují dechové techniky, jako jsou Sheetali, Sheetakari a Sadanta, v kombinaci s ásanami zaměřenými na oblast břicha, například Pavanamuktasana (poloha s přitaženými koleny k hrudníku vleže) a Uttana padasana (zdvih natažených nohou) . Naopak ke zvládání únavy, bolesti a poruch spánku se osvědčily uvolňovací cviky, jemné protahovací ásany, relaxační techniky a dechová cvičení.

 

Systematický přehled z roku 2024 hodnotil účinky fyzického cvičení během adjuvantní radioterapie na vedlejší účinky léčby - především únavu, u pacientek s rakovinou prsu. Tato metaanalýza potvrdila významně pozitivní vliv cvičení na snížení únavy spojené s malignitou , ve srovnání s kontrolními skupinami. Podskupinová analýza dále ukázala, že jóga je efektivnější než jiné formy cvičení, jako je běhání na běžeckém pásu, Tai Chi nebo odporové cvičení s vybavením. Pokud jde o zlepšení dalších aspektů, jako je kvalita života a kvalita spánku, mezi jednotlivými skupinami nebyly zjištěny statisticky významné rozdíly, přesto všechny ukázaly pozitivní trend ke zlepšení těchto příznaků.

I přes to, že aplikace jógy v onkologických klinických studiích se zaměřila méně na jógu jako životní styl a více na pohybové/relaxační komponenty, důkazy o přínosech jógy v péči o onkologické pacienty vedly k tomu, že jóga byla zařazena do pokynů SIO/ASCO a National Comprehensive Cancer Network pro management symptomů. 

Podle současných pokynů SIO/ASCO by měla být jóga zvažována jako metoda pro zmírnění úzkosti a depresivních příznaků, zlepšení kvality života, nálady, únavy a spánku.

Společné pokyny ASCO/SIO pro použití integrativní medicíny v léčbě bolesti (2022) doporučují jógu pacientům s rakovinou prsu, kteří trpí bolestmi kloubů způsobenými inhibitory aromatázy, a také těm, kteří pociťují bolest po léčbě karcinomu prsu, hlavy nebo krku.

Ačkoli důkazy o účinnosti jógy jsou stále omezené, odborníci se domnívají, že přínosy jógy v kombinaci s běžnými metodami zvládání bolesti převažují nad možnými riziky. 

    

Navzdory silné podpoře jógy v péči o onkologické pacienty je stále obtížné zhodnotit její širší účinky, a to kvůli složitosti výzkumu v této oblasti. Výsledky mohou být ovlivněny různými faktory, jako jsou osobní předsudky, učitelé jógy, výběr hudby, zvolené techniky a délka praxe. Navíc přizpůsobení jógy individuálním potřebám pacientů v rámci výzkumných studií bývá složité. Výzkum také často opomíjí jemnější přínosy jógy, jako je větší otevřenost vůči ostatním, pocit spojení, vnímání vlastního já, klid a pohoda nebo jiné  pozitivní změny v průběhu života.

 

Jóga a její dopad na buněčné procesy

Jóga a meditace mohou mít pozitivní vliv na nervový, imunitní a endokrinní systém pacientů podstupujících protinádorovou terapii. Ačkoliv přímé důkazy spojující jógu s odpovědí nádoru na léčbu nebo celkovým přežitím jsou omezené, víceré publikace naznačují, že jóga může pozitivně ovlivňovat několik důležitých biochemických mechanismů.

Redukce stresu
Praktiky jógy, včetně meditace a kontrolovaného dechu snižují hladinu stresu, což se projevuje snížením aktivity sympatického nervového systému (SNS) a zvýšením aktivity parasympatického nervového systému, to vede ke zlepšení variability srdeční frekvence. Tato změna rovnováhy autonomního nervového systému moduluje osu hypofýza-hyptalamus-nadledvinovy a vede tak k nižším hladinám kortizolu. Jóga snižuje oxidační stres, přičemž nedochází ke zvýšení hladiny oxidu dusnatého, naopak se zvyšuje hladina proteinových thiolů a glutathionu.
 Tento efekt je obzvláště přínosný pro onkologické pacienty, kteří trpí obavami a úzkostmi. Například deprese může vést k abnormálním změnám v denních hladinách kortizolu, což negativně ovlivňuje spánek, způsobuje nespavost a oslabuje imunitní systém. Praktiky zaměřené na snížení reaktivity na stresové situace přispívají k úlevě od depresivních symptomů.

Posílení imunitního sytému
Pravidelná praxe jógy byla spojena se zvýšeným počtem CD T buněk a zvýšením exprese FcRIII na NK buňkách. Kochupillai et al prokázali, že pacienti s rakovinou plic, kteří po konvenční léčbě praktikovali Sudarshan kriju a pranajámu, měli po 12 a 24 týdnech cvičení vyšší hladiny NK buněk ve srovnání s výchozími hodnotami, což naznačuje lepší funkci imunitního systému.

Ovlivnění zánětů 

Meditace moduluje expresi prozánětlivých cytokinů u různých onemocnění, včetně malignit. 

U pacientek s časným stádiem rakoviny prsu vedla meditace ke snížení hladin TNFα a IL-6 a ke zvýšení hladiny IFNү.  Navíc některé studie naznačují, že, dlouhodobá meditace může zvyšovat aktivitu telomerázy a potenciálně ovlivňuje epigenetické mechanismy spojené s nádorovým onemocněním.

 

Kontraindikace jógy u onkologických pacientů

Ačkoli je jóga obecně bezpečná a dobře tolerovaná většinou onkologických pacientů, existují situace, kdy je nutné její praktikování upravit nebo zcela vyloučit. Mezi hlavní kontraindikace patří:

• Těžká fyzická slabost a únava: Pacienti s výraznou únavou nebo kachexií by měli cvičit pouze jemné relaxační techniky a vyhnout se náročným ásanám.
• Pokročilé metastatické onemocnění: U pacientů s metastázami v kostech hrozí riziko patologických zlomenin, proto je třeba se vyvarovat dynamických a silových pozic.
• Pooperační stav: Po chirurgickém zákroku je nutné dodržet období hojení, vyhnout se tlaku na operační oblast a respektovat doporučení lékaře ohledně fyzické aktivity.
• Nízký počet krevních buněk (např. neutropenie, trombocytopenie): Pacienti podstupující chemoterapii nebo radioterapii s nízkými hodnotami bílých krvinek či krevních destiček by měli cvičit pouze pod dohledem odborníka, aby se předešlo riziku infekce či krvácení.
• Zvýšené riziko trombózy: Pacienti s aktivní trombózou nebo vysokým rizikem krevních sraženin by se měli vyvarovat dlouhého setrvání v jedné poloze nebo intenzivního dechu, který může ovlivnit krevní oběh.
• Dýchací obtíže: U pacientů s plicními metastázami nebo jinými respiračními omezeními je třeba dbát na šetrný přístup k dechovým cvičením, vyhnout se hyperventilačním technikám (např. Bhastrika, Kapalabhati).

Jógová terapie by měla být vždy přizpůsobena individuálním potřebám pacienta a konzultována s onkologem či odborníkem na pohybovou terapii. Důležitý je také dohled zkušeného instruktora, který zajistí bezpečnost a správné provedení cviků.

 

Závěr 

Jóga představuje cenný nástroj v péči o onkologické pacienty, který podporuje nejen fyzické, ale i psychické zdraví. Díky své schopnosti zlepšovat flexibilitu, sílu a vytrvalost, stejně jako snižovat stres a úzkost, může jóga hrát klíčovou roli v celkovém procesu uzdravování. Pravidelná praxe jógových technik, pod vedením odborníků a přizpůsobená individuálním potřebám pacientů, se ukazuje jako efektivní doplněk konvenční léčby, přičemž přináší úlevu od bolesti, zlepšuje kvalitu života a posiluje mentální odolnost. Většina studií zaměřených na jógu a meditaci však byla provedena u pacientek s nádorem prsu a je nezbytné zhodnotit účinky těchto intervencí i u jiných solidních nádorů. 

I když je třeba dalšího výzkumu k prokázání všech pozitivních účinků, současné poznatky naznačují, že jóga by měla být součástí komplexní péče o onkologické pacienty.

 

Zdroje

Gary H. Lyman et al., “Integrative Therapies During and After Breast Cancer Treatment: ASCO Endorsement of the SIO Clinical Practice Guideline”, Journal of Clinical Oncology 36, č. 25 (01. september 2018): 2647–55, https://doi.org/10.1200/JCO.2018.79.2721.

Jun J. Mao et al., “Integrative Medicine for Pain Management in Oncology: Society for Integrative Oncology–ASCO Guideline”, Journal of Clinical Oncology 40, č. 34 (01. december 2022): 3998–4024, https://doi.org/10.1200/JCO.22.01357.

Xing Ma, Si Ni Li, a Dorothy Ngo Sheung Chan, “Effects of Yoga on Cancer-Related Fatigue, Psychological Distress, and Quality of Life Among Patients With Cancer Undergoing Chemotherapy and/or Radiotherapy: A Systematic Review and Meta-Analysis”, Cancer Nursing, 27. november 2023, https://doi.org/10.1097/NCC.0000000000001293.

Weimin Liu et al., “Effect of Mindfulness Yoga on Anxiety and Depression in Early Breast Cancer Patients Received Adjuvant Chemotherapy: A Randomized Clinical Trial”, Journal of Cancer Research and Clinical Oncology 148, č. 9 (september 2022): 2549–60, https://doi.org/10.1007/s00432-022-04167-y.

Stéphanie Blockhuys a Pernilla Wittung-Stafshede, “Yoga as a Complementary Therapy for Cancer Patients: From Clinical Observations to Biochemical Mechanisms”, Complementary Medicine Research 31, č. 5 (18. júl 2024): 403–15, https://doi.org/10.1159/000540213.

Jihong Song et al., “The Effectiveness of Yoga on Cancer-Related Fatigue: A Systematic Review and Meta-Analysis”, Oncology Nursing Forum 48, č. 2 (01. marec 2021): 207–28, https://doi.org/10.1188/21.ONF.207-228.

RaghavendraMohan Rao et al., “Role of Yoga in Cancer Patients: Expectations, Benefits, and Risks: A Review”, Indian Journal of Palliative Care 23, č. 3 (2017): 225, https://doi.org/10.4103/IJPC.IJPC_107_17.